Jak rozvíjet komunikační schopnosti dítěte

Vývoj řeči je jedním z nejúžasnějších dějů v životě každého jedince a je neoddělitelnou součástí psychického vývoje dítěte. Pod pojmem vývoj řeči se rozumí průběh přirozeného procesu osvojování si porozumění, vyjadřování a používání řečové komunikace ve všech jeho formách.

"Řeči se dítě neučí - a my je také řeči nevyučujeme jako nějakému školnímu předmětu. Řeč se rozvíjí - a my k tomuto rozvoji napomáháme." Zdeněk Matějček

Společně s moderním způsobem života přišly nové výzvy, kterým je potřeba čelit. Jednou z nich je i problematika řečového (resp. jazykového) vývoje, ke kterému je dnes potřeba přistupovat o něco vědoměji, protože současný životní styl naše děti mnohdy ochuzujuje o podněty, které byly dříve běžnou součástí každodenního života.

Jak můžeme tedy podpořit rozvoj řeči u dítěte?

Důležité zásady pro rozvoj řeči

opakovaně zdůrazňujte novou informaci (přičemž informace dětem předkládáme podle dosažené úrovně, neřídíme se kalendářním věkem),
nejprve rozvíjíme pasivní slovní zásobu (dítě hledá, ukazuje, přináší, podává předmět nebo provede instrukci) později dítě aktivně samo předměty pojmenuje (je schopno odpovědět na otázku "Co to je?, Kdo to je? Co dělá?").
organizujte předměty a slova tak, aby byly jednodušší na pochopení (témata, nadřazená slova, slovní druhy aj.),
trénujte schopnost v přirozeném komunikačním prostředí, aby byl jednodušší jejich transfer do běžného života (raději několikrát v průběhu dne při běžných aktivitách než půl hodina s aktivitami, které dítě spontánně využije jen obtížně) ,
začněte co nejdřív (mozek je sice plastický po celou dobu života, ale oslabené komunikační schopnosti s sebou mohou přinášet frustraci z neporozumění a narušení sociálních vztahů),
postupujte podle zákonitostí normálního vývoje řeči.

Zákonitosti normálního vývoje řeči

Vytváření zvuku. Hrajeme si s hlasem, napodobujeme zvuky atd.
První jednoslabičná slova (onomatopoia), která vznikají ze základního zvukového materiálu (haf, mňau).
První dvouslabičná slova, která vznikají opakováním základních slabik (mama, baba, tata). Postupně se přechází ke kombinaci slabik se dvěma různými samohláskami (mami, babi), dvěma různými souhláskami (bota, noha, kolo).
Vytváření základní slovní zásoby - podstatná jména konkrétní a základní slovesa.
Jednoslovná až dvouslovná věta. Tvoření jednoduchých vět (2-3 slova). Fráze z každodenního života.
Víceslabičná slova a jejich zapojení do vět. Nárůst slovní zásoby o další slovní druhy. Rozvíjení větných členů. Odstraňování dysgramatismů.
Popis děje obrázku, vyprávění, sestavení jednoduchého děje podle série obrázků.
Vyprávění jednoduchého příběhu, pohádky, zážitku.
Hovorová řeč, postupná náprava výslovnosti.

Pro rozvoj řeči má klíčový význam opakování a komunikační vzory. Rozvoj probíhá vždy od nejjednoduššího a postupujeme dále teprve tehdy, až se upevní základy. Dítě nejdříve opakuje jednoduché zvuky, později jednotlivé slabiky, slova a nakonec celé věty a složitější větné výrazy. Začínáme vždy nácvikem rozumění řeči. Pomocí neverbální komunikace nenásilně podporujeme mluvní apetit dítěte (chuť dítěte komunikovat). Užíváme stále stejná slova a stejné pohyby ve stejném kontextu. Dochází tak ke spojení slyšeného zvuku s osobou, předmětem, obrázkem nebo situací. Rozvíjíme především obsahovou stránku řeči, až v úplném závěru se věnujeme výslovnosti.

Nejčastější chybou je snaha naučit dítě správně vyslovovat, přestože nemá dostatečnou slovní zásobu ani dostatečnou schopnost koordinovat mluvidla. Výslovnost opravujeme až tehdy, když má dítě dostatečnou slovní zásobu, tvoří rozvinuté a gramaticky správné věty, udrží dějovou a časovou linii ve vyprávění a má na odpovídající úrovni fonematický sluch, tj. dovede rozlišit zvukově podobné hlásky (např. solí-bolí, mouka-moucha, husa-pusa, tráva-kráva, kosa-koza). Dostatečná zralost fonematického uvědomování je základním předpokladem pro vyvození, fixaci i automatizaci hlásky v hovorové řeči - umožňuje dítěti využívat sluchovou zpětnou vazbu (je schopno se samo opravit). Výjimkou jsou případy, kdy dítě tvoří hlásky výrazně špatným způsobem.

Kdy zbystřit?

Přehled rizik raného vývoje řeči, jazyka a komunikace:

V 8 měsících dítě nežvatlá, nenapodobuje.
V 9 měsících nereaguje na řeč.
Ve 12 měsících neukazuje.
V 18 měsících neříká máma, táta... Neužívá gesta. Nesdílí pozornost.
Ve 24 měsících říká méně než 10 slov.
Ve 30 měsících říká méně než 50 slov. Neodpovídá na otázky. Neřekne větu o dvou slovech.
Ve 3,5 letech užívá méně než 500 slov. Většina promluv o dvou slovech. Nejbližší okolí dítěti nerozumí. Málo chápe běžné pokyny. Zaměňuje vztahové pojmy. Obtíže ve vrstevnických vztazích.

K vysoce rizikovým faktorům bez ohledu na věk patří:

potíže s porozuměním,
nízká kapacita krátkodobé verbální paměti (problém zapamatovat si slovní instrukci nebo slova bez souvislosti),
výskyt jazykových potíží a poruch učení u rodinných příslušníků,
přetrvávání obtíží při zpracování potravy (problémy se sáním, kousáním),
viditelné oslabení v obličeji, dlouhodobé dýchání přes ústa.

Kombinace a vyšší počet příznaků zvyšuje pravděpodobnost poruchy. Zpoždování řeči, jazyka a komunikace je častým znakem vývojové dysfázie, autismu, verbální dyspraxie, sluchových nebo zrakových vad, kognitivního oslabení, závažných metabolických syndromů, dětské mozkové obrny, rozštěpů a deprivace.

V případě podezření se obraťte na pediatra či klinického logopeda.

Upozornění:

Je potřeba věnovat pozornost i dětem, které jsou v "šedé zóně", tzn. jejich potíže nejsou natolik závažné, aby se řešily. Díky tomu pak zůstávají často a dlouhodobě bez potřebné podpory. To pak vede k jejich dlouhodobému přetěžování, protože často na svůj účet slýchávají "kdyby se více snažil/a". Snaha ale někdy nestačí.

Při rozvoji dítěte je důležitá především VČASNOST.

Buďte proto vnímaví (ale ne přehnaně úzkostní) a nenechte se odborníky odbýt.

Tipy na knihy, které vám pomohou s porozuměním vývoji řeči a jeho stimulací

Jak se domluvit s kojencem a batoletem - Srozumitelný návod k tomu, jak rozvíjet přirozenou komunikaci malých dětí gesty a znaky než přijdou na řadu první slova.
Od broukání k povídání - Praktický návod prodiče, jak vytvířet vhodné podmínky pro rozvoj řeči a komunikace dětí.
Cvičení pro rozvoj řeči - Náměty pro více než 100 činností k podpoře vývoje řeči dětí raného věku.
Knihy o Péťovi - Série z pera klinické logopedky, která srozumitelně provádí rodiče jazykovým vývojem a nabízí materiál, který systematicky stimuluje jazykový vývoj od 1. roku. První díl je věnován zvukomalebným slovům, 2. díl obohacuje slovní zásobu o základní slova a první otázky, ve 3. díle se děti učí tvořit věty a pracovat s otázkami, 4. díl je zaměřen na výslovnost, v 5. díle se učí děti vyprávět, 6. díl dále prohlubuje naučené dovednosti.
Rozpovídej se - Kniha pro děti, které ve svých 3 letech užívají jen pár slov a potřebujeme je stimulovat, aby se více rozpovídaly, nebo o děti, jejichž srozumitelnost řeči je zhoršená, či o děti, u kterých je třeba rozvíjet aktivní slovní zásobu a větnou stavbu.
Fufi a její kamarádi - Propracovaná kniha určená dětem, které mají menší slovní zásobu, menší potřebu komunikace a oslabení dílčích oblastí. Kniha se zaměřuje na porozumění, slovní zásobu a tvorbu vět, sluchové a zrakové vnímání. Pracovní listy jsou řazeny dle obtížnosti od těch nejjednodušších.
Velká kniha českých slov - Přehledný tematicky řazený obrázkový slovník k obohacování slovní zásoby.
Tematická velkoformátová leporela - Oblíbená pomůcka, která roste s dítětem a dá se využít na řadu způsobů.

Další materiály k rozvoji řeči, jazyka a komunikace najdete systematicky zorganizované v této kategorii - rozvoj slovní zásoby, učíme se vyprávět, verbální myšlení, výslovnost.

Použité zdroje:

MIKULAJOVÁ, M. Narušený vývoj řeči In. Kerekrétioná s. 115 - 135

MOŠKURJÁKOVÁ, Z., NEUBAUER, K. Vývoj řeči dítěte a opožděný vývoj řeči. In NEUBAUER K. a kol. Kompendium klinické logopedie. Praha: Portál, 2018. ISBN 978-80-262-1390-1.

Líbil se článek? Sdílejte ho s přáteli

Facebook

Twitter

Štítky