Jak naučit dítě barvy?

Vnímání a rozlišování barev je jednou ze složek zrakového vnímání. Barvy hrají roli také ve vývoji řeči a v přechodu k abstraktnímu myšlení. Pro řadu dětí bývá koncept barev obtížně pochopitelný, neboť si musí uvědomit, že barva se neváže pouze k jedné věci. Jak naučit dítě barvy? Aby šlo učení barev snadno, je potřeba dodržet zásadu vývojovosti, přiměřenosti a názornosti.

1. krok: Vnímat a rozlišovat barvy

Po tom, co se malý kojenec naučil vnímat velké kontrasty barev s využitím kontrastních hraček, učíme batole batole věnovat pozornost dalším barvám (žlutá, červená, zelená, modrá, černá). Na úplný začátek je vhodé koncept barev vysvětlovat na totožných předmětech, které se liší pouze a jen barvou (např. dřevěné kostky, dílky stavebnice, pastelky, magnetky, pastelky). Používáme trojrozměrné předměty, kterými může dítě manipulovat a kde zapojí i hmat. Od každé barvy máme alespoň dva stejné předměty. Vybereme jeden předmět a vyzveme dítě, aby vybralo předmět stejné barvy. Podle dovedností dítěte upravujeme množství předmětů a barev, ze kterých dítě vybírá. Společně s dítětem hledáme stejné dvojice, případně tvoříme skupiny podle barvy.

Najít předmět, který do skupiny předmětů jedné barvy nepatří.
Skládat obrázek podle předlohy (žlutý dům, červená střecha, hnědé dveře).
Řadit jednobarevné kartičky, figurky, magnety zleva doprava podle předlohy.

V tomto období dítěti barvy často pojmenováváme při každodenních činnostech vždy s pohledem na danou barvu. Obléknu ti ČERVENÉ tričko. Vezmi ŽLUTÉ autíčko. To je ZELENÉ jablko.

2. krok: Porozumět pojmům

Ke druhému kroku přistupujeme ve chvíli, kdy dítě již barvy dokáže zrakem a uvědomuje si, že každá barva má své pojmenování. Dalším úkolem je na vyzvání reagovat požadovanou základní barvu.

Posílat autíčka nebo míčky podle barvy.
Zatloukat kolíčky zatloukačky podle instrukce.
Hrát na xylofón podle instrukce.
Skládat komín z kostek podle instrukce.
Navlékat korálky podle instrukce.
Lepit barevné samolepky podle instrukce.

Vhodné je také prohlížení knížek zaměřených na barvy, které kromě rozvoje zrakového vnímání, pasivní znalosti pojmů také obohatí slovní zásobu malého předškoláka.

3. krok: Pojmenování barvy

Dalším krokem je již samotné pojmenování (základní) barvy dítětem. Ukážeme dítěti předmět a zeptáme se, jakou má barvu.

Pro pokročilé: odstíny

Poté, co dítě již bezpečně zvládá pojmenování barev, přecházíme k odstínům. Z barevných papírů vystříhneme stejné tvary a úkolem dítěte je utvořit dvojice, které k sobě patří. V dalším kroku ukáže daný odstín barvy. A na úplný závěr pojmenuje barvu a odstín (např. tmavozelený, světlezelený apod.).

U starších dětí můžeme barvy využít k tréninku verbální pohotovosti. Necháme dítě v omezeném čase jmenovat, co nejvíce věcí, které mají požadovanou barvu (např. červená - beruška, muchomůrka, pastelka, srdce, paprika apod.).